Rybařina očima ženy-Janasová Jarmila

Jdi na obsah Jdi na menu

Rybařina očima ženy-Janasová Jarmila

24. 4. 2011

Rybařina očima ženy . . .

Před několika léty tento koníček postihl i naši rodinu,tedy mého manžela.S vítězným úsměvem tenkrát přišel domů a ukazoval mi svou první povolenku.A pak to vše začalo,objíždění rybářských potřeb,nakupování prutů,háčků,navijáků a ostatních blbůstek ,prý tolik potřebných . . . . Večerní vaření hrachu,těstovin či brambor se před víkendem stávalo pravidlem.Nikdy se mi manžel nemotal v kuchyni,ale až šlo o rybičky,ejhle uměl vytvořit těstička lákavých vůni,že bych se na ně chytla i já J a mohlo konkurovat i mým vánočním.Nikdy jsem nechápala,že o víkendu či volnu byl schopen vstát ve 3 ráno a vyrazit k vodě. Nechápala jsem ty „tiché blázny“ co nahodí a pak čučí na vodu a čekaj. Až do doby,kdy mne vzal s sebou.První vyjížďky k vodě jsem si užila sezením a občas i třepání zimou,ale už na dalších mne to nebavillo a chtěla jsem si to vyzkoušet také.Takže manžel koupil bič a já stála na břehu s rohlíky a snažila se o svůj první úlovek.Bič 5metrů a já něco kolem metru šedesát,takže hodit jej na vodu byl pro mne problém č.1.Né jeden strom je ověšen háčky díky mně J Problém č.2 bylo zapíchnout rohlík na háček a úspěšně hodit na vodu,ale to se časem také zlepšilo a každý nához skončil na vodě a né v zobáku létajících opeřenců.A problém č.3,hmmm tak to byl řádný,něco tak chytit a néé jen krmit a krmit.Pořád byly potvůrky rychlejší než já J Ale i já jsem se toho vysněného kapříka dočkala a můj první měl 48cm (musím dodat že ten den jsem byla lepší než můj miláček) a další 43cm.U těch dvou jsem neskončila,samo že jich bylo ještě víc.Teď jsem u vody dlouho nebyla ale doufám že se to změní a zas mne má drahá polovička bude brávat s sebou.Neboť u té vody jsem sice čučela na hladinu a byla i já tichý blázen,ale domú jsem odjížděla odpočatá,odreagovaná od ostatních starosti a nabitá energii do dalšího týdne.